Ve víru diagnostiky 9

MUDr. Soňa Šuláková je vedoucí lékařkou neonatologického oddělení v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze. Absolvovala všeobecné lékařství na Univerzitě Palackého v Olomouci a kromě svých širokých zkušeností právě v oblasti neonatologie je také známou moderátorkou odborných konferencí, ale třeba také pořadu Sama doma v České televizi.

Ing. Miroslava Prejzková se narodila Děčíně, ale celý svůj život žije v Mostě. Vystudovala VŠCHT v Praze, obor Technologie mléka a tuků a celý profesionální život se věnuje práci ve zdravotnické laboratoři. Nejdříve zakotvila na transfúzním oddělení, ale pak již její srdce uchvátila mikrobiologie, které se věnuje dodnes. Od roku 2025 rozšířila tým laboratoří VIDIA-DIAGNOSTIKA, kde vede laboratoř bakteriologie. Když opustí svět mikrobů, ráda se věnuje turistice, pilates, ale také četbě kriminálních příběhů se sklenkou dobrého vína. Nemalou část svého volného času vyplňuje péčí o rodinu. 

Mgr. Helena Klementová působí jako odborná vysokoškolská analytička pod odborným dohledem v laboratořích GENNET. Své předchozí zkušenosti získala na Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK. V roce 2022 úspěšně dokončila magisterské studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Aktuálně se připravuje na atestaci v oboru alergologie a klinická imunologie. Ing. Štěpánka Luxová je dlouholetou vedoucí imunologické laboratoře Gennet s atestací v oboru klinické imunologie a alergologie. Je členkou odborných společností ČSAKI a ČSAC, od roku 2018 je členkou výboru sekce laboratorní imunologie ČSAKI. Od roku 2008 je odborným posuzovatelem ČIA.

RNDr. Vratislav Němeček, CSc. je odborným pracovníkem a dlouholetým vedoucím Národní referenční laboratoře pro virové hepatitidy a od r. 2009 i NRL pro HIV/AIDS  Státního zdravotního ústavu. Věnuje se diagnostice a molekulární epidemiologii virů hepatitid, byl řešitelem 9 grantových projektů, je dlouhodobě lektorem postgraduálního vzdělávání (IPVZ), je čestným členem ČLS JEP. Je autorem či spoluautorem 64 odborných publikací, 4 monografií a 4 patentů. Je kontaktní osobou Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí pro STI, hepatitidy a HIV pro ČR.

RNDr. Vladimír Drašar založil NRL pro legionely v roce 1986 a od té doby ji vede. Laboratoř se věnuje jak klinické a environmentální diagnostice legionel, tak jejich taxonomii, prevenci a legislativě. 10 let byl členem EU Steering group for legionella infections, kde se podílel hlavně na nové legislativě (EU Technical Guidelines for LD), metodikách a přednášení na kurzech jak pro EWGLI, tak pro WHO. V současné době je Czech National Focal Point for Legionella Infections, pro ECDC. Laboratoř je svými aktivitami řazena do TOP 9 v EU.

MUDr. Václava Adámková, Ph.D. vystudovala 3. LF Univerzity Karlovy v Praze, promovala v roce 1996, obor lékařská mikrobiologie a od roku 2010 je primářkou Mikrobiologické laboratoře a Antibiotického centra ve VFN v Praze. doc. MUDr. Helena Lahoda Brodská, Ph.D. je lékařkou v klinické biochemii, vedoucí lékařskou ambulantního provozu v ÚLBLD ve VFN v Praze. Obě dámy též působí na LF UK. 

prof. MUDr. Eva Králíková, CSc. je přední českou lékařkou dnes působící ve VFN a 1. LF UK. Založila Společnost pro léčbu závislosti na tabáku (diagnóza F17), která se inspiruje Association for the Treatment of Tobacco Use and Dependence. Vzorem pro klinickou péči o kuřáky je Nicotine Dependence Center na Mayo Clinic v americkém Rochesteru, které ji v 90. letech nadchlo tak, že s ním její kolektiv spolupracuje dodnes. Tisíce lidí díky ní přestalo kouřit. Centrum léčby závislosti na tabáku vedené profesorkou se může chlubit velmi vysokou mírou úspěšnosti - 35 % léčených kuřáků i po roce abstinuje. Tyto výsledky jsou srovnatelné s Mayhttp://www.attud.org/o Clinic.

prof. MUDr. Tomáš Hucl, Ph.D. je přednostou Kliniky hepatogastroenterologie v IKEM a členem výboru České gastroenterologické společnosti. Absolvoval 1. LF UK a stipendijní pobyty na Univerzitě v Heidelbergu v Německu a Johns Hopkins Univerzitě v USA, kde se věnoval především studiu molekulární biologie karcinomu. Dlouhodobě působí na LF UK. Mezi jeho hlavní oblast zájmu patří pankreatobiliární onemocnění. V roce 2025 se umístil v žebříčku Nejlepší lékaři Česka 2025 prestižního časopisu Forbes.

MUDr. Daniel Rajdl, Ph.D. je přednostou ÚKBH ve FN Plzeň. Vystudoval LF v Plzni a následně absolvoval postgraduální studium biomedicíny, obor Biochemie a patobiochemie. Působí na LF v Plzni a také v České společnosti klinické biochemie. 

MUDr. Štěpán Machač vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. V letech 1995-2003 působil na Gynekologicko-porodnické klinice LF UP v Olomouci a začal se zabývat léčbou neplodnosti. V roce 2006 získal titul Ph.D., po obhajobě dizertační práce na téma ovariálního hyperstimulačního syndromu a vrozených trombofilií. Od roku 2014 působí jako vedoucí lékař IVF Clinic v Olomouci. V roce 2018 byl jmenován do pozice CMO skupiny Future Life. Je autorem nebo spoluautorem více než 30 přednášek a 40 článků v odborných časopisech. Ve své práci se zaměřuje především na problematiku asistované reprodukce, ovariálního hyperstimulačního syndromu a darování gamet.

MUDr. Dana Mikulenková pracuje od r. 1994 na ÚHKT. Po studiích na 1. lékařské fakultě UK v Praze pracovala na II. interním oddělní Krajské nemocnice v Ústí nad Labem. Od r. 1997 pracuje na Morfologicko-cytochemické laboratoři, od r. 2010 působí jako její vedoucí. V rámci své vedoucí funkce řídí a odborně zajišťuje chod laboratoře, hodnotí nátěry periferní krve a kostní dřeně. Je supervizorem několika cyklů externí kontroly kvality v rámci hematologie pro SEKK s.r.o. MUDr. Dana Mikulenková je 8 let členkou výboru ČHS a od září r. 2014 předsedkyní Laboratorní sekce ČHS.

prof. MUDr. Antonín Jabor, CSc. se věnuje lékařské chemii a klinické biochemii. V letech 2002 - 2006 byl předsedou České společnosti klinické biochemie ČLS JEP. Léta zastává pozice zástupce přednosty PLM a Vedoucí Centrální laboratoře IKEM. Jeho hlavní odborná orientace zahrnuje acidobazickou rovnováhu, metabolismus vody a iontů a standardizaci v laboratorní medicíně a ve vzdělávání v klinické biochemii.